|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s levostrannou hemiparézou
Malá, Kristýna ; Stupková, Michaela (vedoucí práce) ; Čajka, Vladimír (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku s levostrannou hemiparézou. Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zpracovat kompletní kazuistiku fyzioterapeutické péče, která probíhala v rámci souvislé odborné praxe, včetně zhodnocení efektu terapií. Dalším cílem bylo získání teoretických poznatků o diagnóze pacientky, konkrétně o kraniocerebrálním traumatu. Souhrn: Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, obecnou a speciální. Obecná část je teoretická a zpracovává informace o kraniocerebrálních traumatech. Věnuje se anatomickému popisu mozku, jeho cévního zásobení a vysvětluje neurofyziologický podklad řízení pohybu. Dále se zabývá druhy kraniocerebrálních traumat, včetně poruch vědomí a jejich léčby. V poslední části jsou uvedené fyzioterapeutické metody a techniky, kterým lze ovlivnit stav po poranění mozku. Ve speciální části je zpracována kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku V. H. po kraniocerebrálním traumatu s levostrannou hemiparézou. V práci je zahrnuto kompletní vstupní a výstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií a závěrečné zhodnocení efektu terapií. Tato speciální část vychází ze třítýdenní práce s pacientkou v rámci souvislé odborné praxe v soukromém zdravotnickém zařízení MediCentrum Praha na Chodově, a to v období 14. 1. - 8. 2. 2019. Klíčová slova:...
|
|
|
Úloha sestry v péči o nemocného s apalickým syndromem
ČASTORALOVÁ, Veronika
Cílem této bakalářské práce bylo popsat úlohu všeobecné sestry v péči o nemocného s apalickým syndromem. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny celkem tři výzkumné otázky, které znějí následovně: "S jakými ošetřovatelskými problémy pracují sestry u nemocného s apalickým syndromem?", "Jaké specifické intervence realizují sestry u nemocného s apalickým syndromem?" a "Jaké jsou postoje sester k etickým otázkám souvisejícím s péčí o nemocného s apalickým syndromem?" Empirická část této práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Podklad pro vedení tohoto rozhovoru (příloha 1) se skládal z 24 otevřených otázek, které byly v případě vhodnosti rozšířeny o další doplňující otázky. Jednotlivé otázky byly zaměřeny na péči o nemocné s apalickým syndromem, na rehabilitaci a komunikaci s těmito pacienty, i na etickou problematiku spojenou s tímto onemocněním. Výzkumný soubor byl tvořen 9 všeobecnými sestrami, které se v rámci výkonu svého povolání setkávají s pacienty ve vegetativním stavu. Pořízené rozhovory byly dále zpracovány metodou otevřeného kódování, technikou "tužka-papír". Výsledky výzkumného šetření jsou prezentovány v podobě kategorií a podkategorií, do kterých byly v rámci lepší přehlednosti roztříděny. Tyto tematicky zvolené kategorie popisují jednotlivé oblasti péče o nemocného s apalickým syndromem v co nejširších souvislostech, včetně spolupráce s rodinou nemocného a přesahu do etické problematiky tohoto onemocnění. Výsledky práce poskytují komplexní pohled na problematiku péče o tyto nemocné očima všeobecných sester. Mohou proto sloužit jako informační materiál pro studenty, sestry, rodiny takto nemocných i pro kohokoliv, kdo má o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Efektivita spolupráce rodiny a zdravotnických pracovníků v péči o apalického pacienta.
LIŠKOVÁ, Kristina
Záleží na člověku, jaký postoj pojme k pacientovi s diagnózou apalický syndrom. Zdravotnický personál by měl mít však v tomto stanovisku jasno. Jedná se o lidskou bytost. Je to člověk, který vnímá. V tomto vědomí by měli všichni členové ošetřujícího týmu pečující o apalického pacienta ubezpečovat rodinu. Pokud nebude sestra v naprostém souladu, v naprostém duševním klidu a vyrovnaná se svým já, tak nebude moci vykonávat adekvátní péči o pacienty s touto diagnózou. Na empirickou část zpracované diplomové práce byla zvolena kvantitativní i kvalitativní metoda výzkumného šetření. V první fázi šetření byla použita kvalitativní metoda, konkrétně metoda rozhovoru. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, určené rodinným příslušníkům apalických pacientů a dále sestrám ve zdravotnických zařízení. Rozhovory pro obě dvě skupiny byly odlišné, přesto společným obsahem byla základní identifikační otázka a dále informace z konkrétních oblastí. Rozhovory byly zcela anonymní a pro rodinné příslušníky obsahovaly 16 otázek a pro sestry obsahovaly 10 otázek. Cíle této práce byly celkem čtyři: zmapovat, co ovlivňuje spolupráci rodiny a zdravotnického personálu v péči o apalického pacienta, jaké jsou nejčastější problémy zdravotnického personálu při jednání s rodinou, v jakých oblastech péče o apalického pacienta probíhá spolupráce zdravotnického personálu a rodiny ve specializovaných pracovištích a zda péče zdravotnického personálu a rodiny ovlivňuje zdravotní stav apalického pacienta. Před začátkem výzkumu byly stanoveno 4 výzkumné otázky. První: ?Kdo edukuje rodinu v péči o apalického pacienta?? Druhá ?Co ovlivňuje interakci mezi rodinou a zdravotnickým personálem?? Třetí ?Jaké nedostatky se vyskytují při jednání s rodinou u pacienta s apalickým syndromem?? Čtvrtá ?Ovlivňuje spolupráce rodiny a zdravotnického personálu stav pacienta?? Všechny hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu
MÁŠOVÁ, Renata
Téma bakalářské práce {\clqq}Využití konceptu Bazální stimulace v ošetřovatelském procesu u apalického syndromu.`` jsem si vybrala vzhledem k absolvování kurzu Bazální stimulace, abych nastínila využití tohoto konceptu v ošetřovatelské péči. Bazální stimulace je program pro ošetřovatelství. Díky vědeckému základu a velice lidskému přístupu si získává stále větší množství příznivců mezi sestrami i lékaři. Jde o komplex ošetřovatelských metod jejím základem je poskytování vhodných stimulů, díky nimž dochází k podněcování nervových komplexů. Je prokázáno, že takové impulsy přispívají k obnově paměťových stop a k celkové rehabilitaci pacienta. Koncept Bazální stimulace pomáhá po kraniocerebrálních poraněních, cévních mozkových příhodách, v komatózních stavech a při apalickém syndromu. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, kde se zabýváme apalickým syndromem a podrobným popisem konceptu Bazální stimulace. Druhá část je praktická a jsou zde popisovány jednotlivé kasuistiky s plánem ošetřovatelské péče podle konceptu Bazální stimulace. Účinky tohoto konceptu jsou vyhodnoceny dle pozorování a dotazů na ošetřovatelský personál a rodinné příslušníky. Z pozorování klientů s apalickým syndromem jsme dospěli k závěrům, že koncept Bazální stimulace na tyto klienty působí velmi příznivě. Tato metoda je začleněna do běžné ošetřovatelské péče a měla by se stát běžným standardem v ošetřovatelské péči o klienty. Zdravotní stav těchto klientů je mnohdy dlouhodobě stabilizovaný a prognóza bývá nepříznivá, tedy jde především o předcházení možných komplikací. Tato vědecká metoda pozitivně působí na tyto klienty jak z pohledu ošetřovatelského personálu, tak z pohledu rodinných příslušníků. Zachovává komfort klienta, individuální přístup a holistickou bytost. Péče o takto vážně nemocné klienty je velmi fyzicky i psychicky náročná na běžném oddělení. Proto si myslíme, že jsou na místě apalické jednotky, kde je pečováno o tyto klienty individuálně dle konceptu Bazální stimulace. Ve spolupráci s rodinou a ošetřovatelským personálem je se zajištěním všech veškerých možných pomůcek a zázemím tato péče v rámci možností zvládnutelná.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů uložených na lůžku Clinitron
PINCOVÁ, Dana
Funkčním principem vzdušného lůžka je "fluidizace". Technologická operace, při níž je vrstva zrnité látky udržována ve vzduchu vzestupným proudem plynu. Na suchém plovoucím polštáři se pacient vznáší jako ve stavu beztíže. Na tlakově exponovaných místech není váhou těla zhoršováno prokrvení a současně rovnoměrný proud suchého vzduchu brání maceraci, umožňuje odlehčení a rozložení váhy těla, čímž se snižuje riziko vzniku dekubitů. Dále zajišťuje čisté prostředí, vysušuje popálené plochy a tím brání rozvoji gramnegativní infekce. Zabudovaný termostat udržuje nastavenou teplotu lůžka, kterou je možné měnit podle potřeb pacienta. Výhody vzdušného lůžka, především terapeutické jsou nesporné, ale lůžko má i své nevýhody. I přes tyto nevýhody je platným pomocníkem ošetřovatelského personálu, který si již provoz bez těchto lůžek nedovede představit.
|
host ::
RSS.